Historie mineralogických sbírek Hornického muzea v Příbrami sahá do 1. poloviny 19. století. Rozmanité tvary a barvy březohorských minerálů zaujímaly již od pradávna horníky zdejších dolů, nicméně naplno se sběratelství minerálů v Příbrami ujalo právě až v 19. století. Sběr nerostů v Příbrami podporovali zvláště vysoce postavení bánšťí úředníci, jako byl Lill, Grimm, Helmhacker a další, kteří motivovali drobnými výdělky horníky, aby jim nosili minerály do jejich osobních sbírek.

Dnes již nevíme jak vznikla mineralogická sbírka při Karloboromejském těžařstvu březohorském - později Státních dolů na stříbro a olovo v Příbrami. Zřejmě tak bylo na popud některého ze zmíněných báňských úředníků. Jisté je, že od počátku druhé poloviny 20. století docházelo k systematickému shromažďování minerálů Březových Hor a Bohutína do rozsáhlé kolekce, která později přešla pod správu dnešního Hornického muzea Příbram.

Z nejstarších vzorků, které se dají spolehlivě datovat, patří zejména ukázka cronstedtitu z roku 1817. Z těchto ranných sběrů nejspíše pocházejí také vzorky valentinitu z dolu Vojtěch. Také ostatní oxidické minerály jako je pyromorfit, cerusit, wulfenit a kermezit, pocházejí ze svrchních partií březohorského revíru. Dnes již klasické jsou vzorky zeolitů z Bohutína z období let 1850 - 1853 a černého ledvinitého pyromorfitu z nálezu z roku 1852 na dole Anna. Druhá polovina 19. století byla obecně velmi bohatá na četné nálomy stříbrných rud stříbra, argentitu, pyrargyritu, proustitu a stefanitu. Ve větších hloubkách, kde se již začaly vyskytovat krušky, pocházejí krásné vzorky pyrostilpnitu, diaforitu a vzácných krystalů scheelitu. Nerosty jaloviny jako křemen a zvláště kalcit a baryt byly běžné ve všech hloubkových úrovních zvláště ve svrchnich a středních partiích a jsou ve sbírce hojně zastoupeny. Kvalitní vzorky poskytl v druhé polovině 19. století důl Lill, klasické jsou vzorky proustitu a niikelínu. Z Bohutína jsou ve sbírce zastoupeny zvláště překrásné antimonity a vzácné převážně kusové miargyrity. Několika vzorky je také reprezentována ojedinělá dutina witheritu z nálezu z roku 1894 na dole Vojtěch. S postupem do větších hloubek se v průběhu 20. století intenzita nálezů zmenšovala, přesto je ve sbírce mnoho ukázek a to zvláště z poválečného období.

Po druhé světové válce došlo díky soustředěni na těžbu radioaktivních surovin k objevu a těžbě uranového rajónu. Bohužel nedošlo k systematickému shromažďování mnohdy zcela jedinečných ukázek z této lokality. Na tom nese vinu hlavně těžební organizace Uranové doly Příbram, dnes DIAMO s.p. Tato společnost měla nejlepší předpoklady k dokumentaci a shromažďování nejkvalitnějších vzorků do sbírky, která by dnes měla špičkovou světovou kvalitu, stejně jako to kdysi dělali pracovníci březohorských rudných dolů. I to málo, co se podařilo této společnosti nashromáždit, skončilo částečně v Rusku, částečně to bylo rozkradeno a část velmi kvalitní sbírky kamerální skupiny byla vyhozena nebo skončila v těžbě! Zezačátku to bylo dané především díky všeobecnému utajování všeho co bylo spojené s těžbou uranu. Mnoho nádherných ukázek krystalovaných kalcitů, jakožto hlavní jaloviny v uranovém rajónu bylo zachráněno, nicméně obravská kvanta těchto dutin byla díky snaze o co nejrychlejší těžbu, a mnohdy také kvůli nezájmu a ignoranství horníků i geologů zničeno. Bohužel vzhledem k všeobecnému nezájmu (až na malé výjimky) o mineralogii obecně, byla i většina ostatních zajímavých nálezů a to mnohdy i světového charakteru ponechána zcela bez povšimnutí. Z poslední doby a dobře zdokumentovaný byl zejména nález čočky ryzího antimonu na š.č. 19, který je též ve sbírce dobře zastoupen. Unikátního charakteru byly výskyty stříbrných rud na šachtách 3, 4, 5, bohužel v muzejní sbírce chybí. V nehojné míře jsou zastoupeny vzorky Ag-rud z posledního období těžby a průzkumu na šachtě 21 a to hlavně dyskrazitu a ryzího stříbra. Vynikající byl také nález whewelitu na š.č. 19, který je několika malými vzorky ve sbírce též zastoupen. Z ražby zásobníku plynu je shromážděno několik vzorků dokumentačního charakteru a to zvláště fluoritu, telluridů, zeolitů a kalcitu. Bohužel obecně je nutné poznamenat, že ve sbírce jsou zastoupeny spíše nahodilé ukázky z uranového rajónu a většina kvalitních ukázek byla buď zničena, nebo je rozptýlena ve světových soukromých sbírkách.

Celkově lze návštěvu mineralogických sbírek Hornického muzea v Příbrami u Ševčínského dolu jen doporučit. Sbírky březohorských minerálů jsou zde prezentovány v přízemí budovy báňských úředníků a v 1. patře jsou vystaveny vzorky z uranových dolů a některé objemnější ukázky z březohorského revíru. V nedávné minulosti došlo také k otevření expozice dokumentující těžbu uranových ložisek v areálu lágru Vojna, ale o tom zase jindy.