Třebské minerály

Podrobnosti

Vytvořeno 18. 12. 2011 17:18

Aktualizováno 8. 7. 2012 19:24

Zobrazeno: 2515

Třebské minerály

Třebsko je nejjižnější lokalitou klasických příbramských minerálů v tzv. 1. proterozoickém pásmu. Hornickou činnost v okolí této malebné vesnice s pěkným kostelem by jste těžko hádali, ale těžba zde probíhala zvláště v 16., 19. a 20. století. Z 19.století známe hlavně šachtu a štolu u rybníka, ze století 20. pochází hlavně rozsáhlejší ražba uranových šachet č. 18 a 7.

Ze starších prací na polymetalické suroviny známe hlavně nálezy arsenu, nikelínu, popisovaný je uraninit a méně i ušlechtilé minerály stříbra. Několik pěkných větších vzorků hlavně s arsenem z tohoto období je také zachováno ve sbírkách Hornického muzea Příbram. Po roce 1945 zde probíhal průzkum a těžba uranových rud. Z tohoto hlediska je tato lokalita zajímavá výskyty uranových sekundárních minerálů - hlavně torbernitu na výchozech žíly T 1 v poli, která zde byla těžena i povrchově. Je to prakticky jediné dnes známé místo v Příbrami, kde žíly s uranovými minerály vycházely k povrchu a docházelo zde ke zvětrávání in situ. Pro většinu sběratelů zajímavější Ag- mineralizace zde byla nalezena zvláště v 80. letech 20. století, kdy byla obnovena šachta 7 a probíhal zde průzkum na polymetalické suroviny. Při té příležitosti, zde bylo zjištěno relativně bohaté Ag - zrudnění na úrovni 1. patra a pravděpodobně i na 2. patře na žíle T1.

Tabulkovitý krystal andoritu narůstající na stibarsen. Třebsko žíla T1, 1. patro, jáma č. 7. FOV 2 mm.

Na žíle T 1 byly zjištěny 2 čočky s Ag mineralizací. Mineralogicky na první pohled relativně fádní byla čočka šedého kalcitu se zarostlými až 1 cm velkými dráty stříbra společně s galenitem, uraninitem, sfaleritem ale i dalšími ušlechtilými minerály stříbra.

Druhá, sběratelsky atraktivnější čočka, byla tvořená hlavně stibarsenem. Na kulovité agregáty arsenu o průměru až okolo 1 cm s mocností žíly i přes 10 cm narůstala celá řada minerálů včetně pestré palety minerálů Ag. Z běžných minerálů šlo hlavně o křemen, siderit, sfalerit a poněkud vzácnější antimonit.

Nejhojnějším minerálem Ag byl pyrargyrit. Ten vytvářel až 1 cm velké sloupcovité krásně rubínově červené krystaly a jejich bohaté srostlice. Místy měl pestré náběhové barvy. Poměrně vzácnější byl miargyrit ve formě tmavých krystalů do velikosti 1 cm.

Oranžová srostlice krystalů pravděpodobného pyrostilpnitu v paragenezi se sideritem a pyrargyritem na stibarsenu. Třebsko, žíla T1, 1. patro, jáma č. 7. FOV 3 mm.

Pyrostilpnit vytvářel poměrně hojné a kvalitní tabulkovité krystaly, místy s typickými fialovými náběhovými barvami do velikosti až několika mm. Pyrostilpnit je poměrně nesnadno rozeznatelný od xantokonu, který se na lokalitě také vyskytuje ale zdaleka ne tak hojně. Xantokon má většinou barvu blíže žluté a také poněkud jiný tvar krystalů. Nejjednodušší cesta jak rozeznat oba minerály, je zjištěním chemického složení pomocí mikrosondy.

Sloupcovité krystaly pyrargyritu narůstající na stibarsen. Třebsko, žíla T1, 1. patro, jáma č. 7. FOV 1,5 mm.

Relativně vzácně se vyskytoval andorit. Ten vytváří tabulkovité krystaly do velikosti okolo 1 mm, místy však pravděpodobně vytváří i jehlice, které mohou a často bývají zaměňovány s antimonitem. Zajímavý je supergenně vzniklý symplesit, který vytváří pěkné kulovité agregáty šedozelené barvy do velikosti až 2 mm v dutinách stibarsenu.

Při zkoumání minerálů z této oblasti nejsou vyloučena další překvapení, určitě bude zdejší mineralizace v budoucna podrobena dalšímu průzkumu.