Příbramsko

Details

Created on Sunday, 24 March 2013 10:28

Last Updated on Sunday, 24 March 2013 10:28

Hits: 1888

Na těchto stránkách se také budete setkávat s postupně vyvýjeným průvodcem po nejnámějších rudních a uranových lokalitách ČR. Cíl tohoto průvodce je stručně Vám přiblížit geologii, mineralogii a pozici jednotlivých lokalit.

Začnu mým nejoblíbenějším Příbramskem, které bylo jednou z opravdu vyhlášených světových lokalit, i když hlavně z posledních několika desítek let díky nálezům Ag mineralizace v příbramském uranovém rajónu.

Příbramská rudní oblast

Příbram se nachází v jihozápadní části středočeského kraje. Počet obyvatel se nyní pohybuje okolo 35 000 (stav v roce 2011). V mineralogickém světě je Příbramsko známé hlavně jako naleziště minerálů spjatých s rudní mineralizací: polymetalickou a uranovou. Zatímco březohorský revír byl známý již minimálně od 14. století, uranový rajón si na své objevení musel počkat až do 2. poloviny 20. století. Obě tato dnes již klasická a světoznámá ložiska poskytla velké množství vzorků někdy i světové kvality.

V Příbrami a jejím blízkém okolí jsou lokalizována tři větší těžená ložiska rud: Březohorský rudní revír, uran - polymetalický rajón a železnorudný revír. Z mineralogického hlediska jsou zásadní první dva jmenované.

Zjednodušená geologická mapa příbramska s vyznačením 3 hlavních rudních ložisek

Březohorský rudní revír je klasickým nalezištěm minerálů spjatých s polymetalickými rudními žilami. Revír je možné rozdělit na 3 dílčí ložiska: březohorské, černojamské a bohutínské, přičemž i v okolí těchto 3 ložisek bylo nalezeno několik menších rudních výskytů, které byly i v minulosti většinou bez větších úspěchů těženy (Obecnice, Sádek, Kozičín apod.).

Březohorský rudní revír a jeho rozdělení

Uran - polymetalický rajón je rozlohou největším ložiskem v oblasti, skládá se celkem z 19-ti hlavních žilných uzlů. Bylo zde naraženo přes 2500 žil z nichž 1601 nese uranové zrudnění, 35 polymetalické a 16 zrudnění stříbrné.

Pouze historický význam mělo ložisko železných rud situované hlavně v těsném jihovýchodním a jižním sousedstvím Příbramě s maximem vydobyté rudy v 18. století.

Geologie příbramska

Větší část příbramského rudního pole je geologicky situována ve vnějším kontaktu středočeského plutonického komplexu s horninami barrandienu, ale některé výskyty vytvářejí samostatné výskyty jako ostrovy v žule (např. Vrančice, Radětice). Pozice jednotlivých revírů je zřejmá ze zjednodušené geologické mapy.

Nejznámější minerály Březohorského rudního revíru

Od povrchových částí žil se často nacházely supergenní minerály olova a zinku. Známé jsou zpravidla krásně vybarvené zelené krystaly pyromorfitu, které dosahovaly velikosti až 2 cm. Hojný byl cerusit vytvářející až několik cm velké srostlice krystalů na puklinách galenitu a v jeho okolí. Hemimorfit a smithsonit doprovázely často zvětralý sfalerit. Wulfenit byl mineralogickou zvláštností vyskytující se téměř výhradně na dole Lill v černojamském ložisku. Velmi ceněné jsou supergenní minerály antimonu, zvláště valentinit v až několik cm velkých krystalech a velmi vzácný kermezit.

Pyromorfit - Příbram, Březové Hory, důl Prokop, Jánská žíla, 7. patro. Sbírky Hornického muzea Příbram.

V hloubkách 200 - 500 m se často vyskytovaly místy i velmi bohaté nálomy stříbra a jeho ušlechtilých minerálů. Hojně se vyskytovalo drátovité ryzí stříbro v drátech o velikosti až několika cm. Pyrargyrit, argentit a stefanit byly lokálně jednou z hlavních rud. Nepoměrně vzácněji byly nacházeny proustit, xantokon a pyrostilpnit.

Stříbro - Příbram, Březové Hory, Mariánská žíla, 12. patro. Sbírky Hornického muzea Příbram.

Pyrargyrit - Příbram, Březové Hory. Sbírky Hornického muzea Příbram.

Z minerálů jaloviny převažuje hlavně křemen, tvořící místy krásné až několik cm velké krystaly různých odrůd. Velmi hojně se též vyskytoval kalcit ve formě rudních výplní i krystalů rozmanitých typů. Klasickým průvodcem rudní mineralizace je siderit a dolomit. Krásné byly až 20 cm velké krystaly barytu dvou generací.

Baryt - Příbram, Březové Hory. Sbírky Hornického muzea Příbram.

Z rudních minerálů byl hlavní těženou rudnou galenit, s mocností žil až okolo 1 m a místy i s pěknými krystaly v dutinách. Sfalerit se vyskytoval také velmi hojně. Zvláště v bohutínském ložisku se nacházel poměrně hojný antimonit v žilách o mocnosti i okolo 1 m a vzácně s vývojem až několik cm dlouhých krystalů v dutinách. Vzácněji se nacházely arsenidy jako lollingit a nikelín a to hlavně na dole Lill. V centrální části revíru na březohorském ložisku se hlavní rudou staly na konci 19. století tzv. krušky, což jsou žilné křemeny s vtroušenými rudními minerály. Z nich mineralogicky vynikal bournonit, boulangerit, tetraedrit, vzácně se vyskytovaly diaforit a freieslebenit. V kruškách byla také zjištěna W-Sn mineralizace reprezentovaná vzácným, ale mimořádně estetickým scheelitem a vzácně i wolframitem a mikroskopických kasiteritem. Ke vzácnostem patří ojediněle nalezený witherit a cronstedtit.

Scheelit - Příbram, Březové Hory, důl Vojtěch. Sbírky Hornického muzea Příbram.

Galenit- Příbram, Březové Hory. Sbírky Hornického muzea Příbram.

Z menších ložisek v okolí Březových Hor vynikala zvláště Obecnice a Sádek. Ze zbytků dnes již zcela rekultivovaných středověkých hald v Obecnici známe nově až několik cm velké krystaly Ag- bohatého tetraedritu a ze Sádku jsou památné až 20 cm velké krystaly barytu druhé generace.

Současné možnosti sběru

Většina hald je dnes zrekultivovaná, rozvezená nebo zastavěná, podzemí je zatopené na úroveň 2. patra a není veřejně přístupné až na muzejní štoly. Jedinou větší haldou kde je možné sbírat minerály jaloviny a vzácněji i minerály krušků je halda březohorské úpravny situovaná za dolem Vojtěch.

Minerály uranového rajónu

Nejstarší mineralizaci zde representují až několik cm mocné žilky křemene místy s vtroušenou Au - Te mineralizací, která byla při povrchu v dřívějších dobách těžena.

Příbram, žilný uzel Háje - Šachta č. 16

Oxidační zóna zde nebyla až na výjimky vyvinuta, známé jsou drobné krystaly uranových slíd v jižní části ložiska v Třebsku a nově nepotvrzený výskyt mimetitu na ložisku Bytíz. Bezesporu nejčastěji se vyskytujícím minerálem je kalcit, který vytvářel až několik m mocné monominerální žíly a místy pravděpodobně až několik desítek metrů velké dutiny s krystaly do velikosti až několika desítek cm, které vynikaly velkou pestrostí tvarů a barev. Křemen se zde na rozdíl od březohorského revíru nacházel mnohem vzácněji a to většinou ve formě žilných výplní.

Stříbro - Příbram, šachta 21. Soukromá sbírka.

Hlavním rudním minerálem byl uraninit v mocnostech žil až 60 cm, velikost ledvinitých agregátů byla až několik cm. Směrem k severu se stále častěji vyskytoval uranonosný antraxolit, což je látka ze skupiny bitumenů. V hloubkách do 500 metrů se na některých místech vyskytla i velmi bohatá Ag mineralizace. Na dnes již legendární šachtě č. 21 jsou známé zejména výskyty ryzího stříbra a dyskrazitu, které dosahují světových parametrů, časté ale byly také výskyty argentitu, pyrargyritu. Velmi vzácně se nalezl i pyrostilpnit, stefanit, polybazit, samsonit a minerály ze skupiny stříbrných kyzů. Z Třebska jsou známé zejména krystalované pyrargyrity, miargyrity, fizelyity a pyrostilpnity.

Whewelit - Příbram, šachta 19. Soukromá sbírka.

Perfektní kvality jsou vzorky whewelitu pocházející hlavně z nálezů na š.č. 19 a zřejmě i z jiných částí ložiska. Nově objevená je i velmi bohatá parageneze selenidů v žilném uzlu Bytíz. Klasikou je bohatý nález ryzího antimonu na š.č. 19, allemontit se vyskytoval poměrně hojně na několika žilách. Vzácné byly krystalované baryty a fluorit. Nehojně se též objevoval antimonit, rumělka a ryzí rtuť. Krásné jsou krystaly pyrhotinu do velikosti až několik cm v dutinách karbonátové žiloviny.

Minerály ložiska Vrančice a Radětice

I zde se vyskytovala poměrně pestrá mineralizace. Z Vrančic známe s výchozů žíly Pošepný zejména bohatou a nezvyklou vanadovou mineralizaci reprezentovanou čechitem, mottramitem, chervetitem a dalšími většinou vzácnými minerály. Časté byly výskyty willemitu vzácně reprezentovaného až několik mm velkými krystaly. Bylo nalezeno i několik poměrně velkých dutin s krystaly barytu a kalcitu. Z minerálů stříbra se často vyskytovalo cementační ryzí stříbro ve formě až několik kg těžkých plechů a velmi vzácně i krystalů. Z dalších minerálů stříbra je proslulý zejména jehlicovitý stromeyerit a tabulkovitý polybazit často v paragenezi s pyrargyritem. V Raděticích byly objeveny pěkné drátovité agregáty stříbra a zajímavé též byly až několik mm velké krystaly manganitu v dutinách kalcitové žiloviny.

Současné možnosti sběru

Na rozdíl od březohorského ložiska je v uranovém rajónu dodnes zachovalá celá řada obvalů dosahujících celkové kubatury několik milonů kubíků. Tyto haldy jsou však většinou na nálezy skoupé, s geigerem je možné sbírat uraninit. Všudypřítomné jsou zejména karbonátové žilovy místy s vývojem krystalů do dutin. Nálezy stříbrné mineralizace jsou dnes již nepravděpodobné. Na výchozech ložiska Vrančice je možné i dnes sbírat minerály vanadové mineralizace, lokalita je však silně překopána a jsou zde problémy s neukázněnými sběrateli, kteří podkopávají stromy. Při návštěvě lokality s kladívkem snad budete tolerováni, ale lepší je otázat se ve vsi Vrančice na jejichž pozemích se lokalita nachází.